Daniel Landa Odplivnuti
VÅ¡echno co si myslÃm jeÅ¡tÄ› dovolÃÅ¡ mi Å™Ãkat?
Nebo radši by jsi zašil moji nevymáchanou tlamu?
Rád bych teda věděl s kým se vlastně můžu stýkat?
Co se smà a co se nesmà v našem Postorwelově chrámu?
Otiskni už smÄ›rnice aÅ¥ koneÄnÄ› je jasný,
jak by mÄ›ly sborem beÄet zpacifikovaný ovce.
Rád by jsi mě zakázal, že jo, to by bylo krásný.
HlavnÄ› správnÄ› oznaÄ Å¡kodnou no a z ovcà udÄ›láš lovce.
Všichni ti zatleskaj, když to do nich napereš,
když stokrát zopakuješ lež.
VždyÅ¥ vÃÅ¡, jak se to dÄ›lá, pálÃÅ¡ cejch doprostÅ™ed Äela a nemrkneÅ¡.
MyslÃm, že bys rád jeÅ¡tÄ› smazal slovo národ.
Tak si sežeň nějaký štětky a hnědou barvou to natři.
Zakaž mi to téma, kor když je národ marod.
Jen plivej tam, kde stojÃm já a se mnou vÅ¡ichni mà bratÅ™i.
A sestři.
A co bys jeÅ¡tÄ› chtÄ›l? Mám teda pÅ™estat radÅ¡i zpÃvat?
Vytas osvÄ›dÄený trumfy, mesiáš, bohÃ¡Ä a nácek.
Mám stát jako blbeÄek a mám se jenom dÃvat,
na to jak na mě pan spravedlivý zezadu tahá klacek?
Rozpoutej hon a vkládej mezi řádky strach,
pořádně zatrub na poplach.
KrásnÄ› se to běžÃ, když mi pořád visÃÅ¡ jako klÃÅ¡tÄ› na patách.
Řeknem si to na rovinu, též tě nemám rád.
NevÃm proÄ mi Å¡kodÃÅ¡ tak vehementnÄ›, jak umÃÅ¡.
Jediný co mohl bych ti s Äistým srdcem přát,
aÅ¥ tu svojà nenávist jen o malej kousek ztlumÃÅ¡.
Jsi samozřejmě chytřejšà a dokonalá bytost.
RozumÃm tvé potÅ™ebÄ› Å™Ãkat nám kdo je tu Å¡patný.
ChceÅ¡ abych jenom kleÄel a furt projevoval lÃtost?
Fajn, můžeÅ¡ kviÄet hlasitÄ›jc a bude ti to prd platný.
VidÃm tvoje Å¡tÄ›stà kdybych náhle onÄ›mÄ›l,
nebo bych hubou v zemi ryl.
Pak by sis to hezky oslavil a Å¡el bys hledat jinej cÃl...
Aniž bys pochopil...